Kůň a lidské city k němu-Úvaha
Co se Vám vybaví při slově kůň? Nenápadně si tipnu, že se každému před očima mihne dostihový kůň, který pádí z celých sil do cílové roviny nebo skotačející hříbě, které se snaží ulovit kousek toho stébla. Každý nekoňák bere koně prostě jako čtyřnohé zvíře, které je svým způsobem krásné, ale nijak se neliší od ostatních vzato koňák bere koně jako víc než čtyřnohé zvíře, které řehtá, kope a odfrkává. Pro koňáka je kůň "andělské" stvoření, které vidí v jeho očích naději, sílu, oddanost a důvěru. Je pro něj zvířetem s kterým může strávit každičkou svou volnou chvíli s vědomím, že kůň mu všechno s plných sil vrátí. Mluvím z vlastních zkušeností. Samozřejmě, že existují jezdci, kteří přijedou do stáje.. odjezdí si své hodiny popřípadě sem tam někomu dají trenink a zase odjedou zpátky domu. Ale však to nejsou doslova Ti praví koňáci, kteří by předávali energii dál a naopak. Jsou to lidé, kteým jde v dnešní době pouze a jenom o byznys. Příkladem nám může být právě dostihový sport, kdy jsou v sázce miliony a v tu chvíli jdou city "pryč"!.. Opět to tak není u všech dostihových stájí, ale většinou. Je to smutný když vidíte dostihového koně, který je v 8letech úplně odrovnaný. Šlachy už mu tolik nepracujou a chuť si myslím, že taky už moc není.